Já ty lidi nechápu.
Zemřou hokejisti a celej FCB je na spadnutí z těch všech svíček ve statusech a podobných kravin.
Zemře náš milovaný bývalý prezident a nikoho to nezajímá...
***************
Dneska mi nechutnal oběd. Máma to slyšela z televize a pak už jen celý den brečela. Ještě teď je smutná a já taky. Pořád nemůžu uvěřit, že tak významný a světoznámý symbol nominovaný na Nobelovu cenu za mír, je pryč.
Hlavně, že Klaus má sprominutím plnou hubu keců! Přitom všichni ví, že Václav ho vybral ze slušnosti, protože už tenkrát věděl, že Klaus je arogantní. Klaus říkal něco na způsob, že už vzdal soustrast Dagmar Havlové a že s ní nadále bude v kontaktu. Ta z něj tedy musela být nadšená! Její manžel je pryč a ještě se jí do cesty zaplete jeho arogantní nástupce!
Nejvíc mě dojaly záběry z amerického kongresu z roku 1990. Představte si to: plachý a čerstvě zvolený prezident malinkého a nedávno komunistického státečku v centru Evropy, kde se nikdy nerozhodli, jestli patří na východ, nebo na západ; stojí před celým americkým demokratickým kongesem, a všechny dominantní postavy západního světa vstávají a tleskají jeho projevu proneseném napůl v trhané a silně přízvučné angličtině a napůl v ráčkující češtině. (Šíleně složitá věta, já vím.)
Přesto všichni vyzdvihují jeho skromnost a neuvěřitelný smysl pro humor, který mu vydržel až do posledních chvílí. Před chvílí jsem dokoukala jeho film Odcházení. Chvílemi jsem se vážně nemohla ubránit smíchu. Ten film je nabitý motivy, které se v průběhu děje opakují. Například jen v první čtvrthodince ten číšník (nebo co to bylo) Xkrát zakopl. V dalších minutách zase všechny postavy, které přišly i odešly, přeskakovaly obrovskou louži. To mě vždycky donutilo se smát.
Na závěr připlácnu jednu písničku, kterou jsem si s Havlem vždycky spojovala a už vždy spojovat budu. Možná s ním nemá společné ani jedno slovo. Ale pro mě ano.
mám na to stejnej názor :/